Žíly, křečové žíly

Dnes je řeč o žilním zásobení nohou. U žil nohou se často vyskytuje problém křečových žil a nezřídka také problém s návratem žilní krve vzhůru k okysličení. Tím vznikají otoky, bolesti, nedostatečná cirkulace a kvalita krve.

Hovoříme-li o žílách, nemůžeme nemít na mysli krev, tedy z duchovního pohledu životní sílu. Ta má být žílami a tepnami rozváděna po těle, aby ho udržovala při životě. Pokud tělo ztrácí krev, vytrácí se z něj s krví život.

Krevní zásobení nohou, tedy těch částí těla, které nám umožňují pohyb, bývá u řady lidí problematické z různých důvodů. Zaprvé jsou od srdce dost daleko. Zadruhé dlouhodobě nesprávnou stravou se v žilním systému začínají usazovat látky, které brání správnému průtoku. Tím začnou vznikat deformace žil, oslabování jejich stěn, bolesti a zejména se sníží schopnost prokrvení končetin. Se špatným prokrvením se snižuje i hojivost nejrůznějších poranění.

Ptejme se, jak končetiny souvisejí s našimi duchovními problémy. Jistě pro nás symbolizují pohyb, schopnost se hýbat v každé situaci. Se sníženou hybností a nesprávnou stravou je tedy spojena i špatná cirkulace krve, pohyb nás začíná bolet a může se stát, že se přestaneme hýbat úplně. Měli bychom být raději stále ve střehu, jestli jsme neusnuli a nespíme příliš dlouho, jestli do sebe přijímáme kvalitní duchovní potravu, která nás neohrožuje ve schopnosti chodit, jít dál. Veškerý život je v neustálém pohybu, nikdy se nezastavuje, vše se přirozeně vyvíjí a mění. Nechceme-li se už hýbat, jestliže jsme se stali obětí vlastní stagnace, můžeme čekat výše uvedené problémy. Nohy ztěžknou, začnou otékat, bolet, protože nás bolí se hýbat. Nevědomost v příjmu všeho, co si dovolujeme do sebe pojmout, a přesvědčení, že se hýbat nemusíme, nám může připravit bolestivý osud.

Možná by bylo načase připustit, že naše názory a životní postoje už potřebují méně naší pozornosti a více odvahy ke změně. Když není v nohou díky špatné cirkulaci krve energie a hromadí se potíže, náš duch už vyslal poslední varovné signály k záchraně smyslu života a volá ze všech sil o pomoc. Tyto nemoci nohou doslova našeho ducha izolují od skutečného světa, tedy od možnosti se v našem světě realizovat a plnit naplánované úkoly. Zpravidla vždy bývají předčasné, nemají být důvodem ohrožení života v těle, ale chtějí vyburcovat uživatele těla k radikální duchovní změně ve směru a zejména rychlosti pohybu. Čím dále se vzdalujeme od hlavy a srdce, tím jsou změny pomalejší a náročnější. O to větší pozornost by si měly zasloužit. Mozek a s ním spojený intelekt může fungovat skvěle, ovšem pokud se duch nemůže v těle vyvíjet a projevit, je zle. Proto vedle nesprávného duchovního vývoje se takové nemoci objevují u lidí racionálních, logických, aby jejich pozornost byla přesunuta jinam a duchovní pohyb a vývoj byl zajištěn. Léčba a boj s žilním onemocněním nohou je bez správného pochopení smyslu zcela zbytečný.