Ženský a mužský princip

Ženský princip je protipól mužského principu, oba se vzájemně doplňují a každý sám o sobě je neúplný, poloviční a k úplnosti mu chybí jeho protějšek. Té lze ale dosáhnout jen tehdy, budou-li oba póly reprezentovat plně své specifické zaměření.

Mužství je cestou tvoření, ženství cestou přijímání. Základní vlastností ženství je odevzdanost, která je východiskem pro všechny schopnosti - otevřít se, přijímat, uchovávat. Archetypické symboly ženství - Měsíc a voda se oba vzdaly činné role, samy nezáří, nic ze sebe nevydávají, jak to činí jejich mužské protipóly - Slunce a oheň. Tím však získaly schopnost světlo a teplo přijímat a odrážet. Je prostě hloupé, jestliže si voda stěžuje, že nemůže hořet a svítit, a vyvozuje z toho svoji méněcennost. Právě proto, že nemůže hořet, může přijímat, čehož se zase musí vzdát oheň. Jedno není horší než druhé, je pouze jiné.

Nesmířenost s vlastním ženstvím je příčinou problémů, žena se netouží odevzdat, nýbrž by sama chtěla být mužem. Nechce se podřídit, nechce podléhat, chce dominovat. Mocenská přání jsou výrazem mužského principu a neumožňují ženě plně se identifikovat s ženskou rolí. Žena, jež plně akceptuje a žije svou ženskost, nebude se nikdy cítit „méněcennou“.

Mužským principem je dělat, tvořit, uskutečňovat. Mužství (jang) je aktivní a proto i agresivní. Potence je symbolem moci, impotence bezmocnosti.

V každém člověku je přítomen jak mužský, tak ženský duchovní aspekt, a oba musí být zdokonalovány a rozvíjeny. Začít se však musí tím aspektem, který reprezentuje naši tělesnou pohlavnost.

Teprve potom, až dokonale prožijeme vlastní pól, otevře se cesta k setkání s druhým pohlavím a my můžeme protikladný duchovní aspekt vědomě v sobě probudit a integrovat.