Srdce

Srdce člověka se nachází v těle v oblasti, kde můžeme hledat duchovní centra našeho života. A vskutku, jelikož je srdce prodchnuto silnými duchovními energiemi, má určitou souvislost s kvalitami, jež pocházejí od Boha. Náš duch, Bohem stvořený člověk, sídlí v krajině srdce. Právě zde lze vidět duchovním zrakem často silné Světlo barvy žluté, zlaté, zlatobílé nebo bílé podle toho, jaký člověk ve své podstatě je, respektive jak svoji duchovní podstatu v současném životě projevuje, na jakém stupni duchovního vývoje se nachází.

A jelikož fyzické srdce jako orgán přebírá kvality kolem sebe přítomného Světla, reaguje velmi mocně na nejjemnější odchylky v jednání, myšlení a zejména vůli a lásce svého hostitele, které jsou více či méně v rozporu přejatou kvalitou srdce od Světla. Základní fyzickou funkcí srdce je zajištění cirkulace krve. Tlukot srdce začíná plným vstupem duše do těla a končí definitivním opuštěním těla duší. Duše tak oživuje naše tělo, sama raději bije srdcem, sic bychom zemřeli.

Pokud narušíme zejména svojí nesprávnou vůlí a nesprávnou kvalitou lásky světelnou podstatu srdce, začnou problémy. Může se dostavit bušení srdce, nepravidelná činnost srdce, bolest srdce apod. Srdce velmi citlivě a viditelně reaguje na naše špatné úmysly a negativní emoce jako je strach. K oslabení činnosti srdce dochází u lidí orientovaných velmi racionálně, kdy jejich rozumová schopnost je vybroušena na úkor duše, srdce. Oblast srdce se pak zmenšuje a zatemní. Člověk doslova není schopen skutečné lásky. Obdobně to platí i v případech zloby, strachu, ale také u lidí, jež procházejí zklamáním v lásce. Všechny tyto stavy, které jsou v rozporu se Světlem, lze za předpokladu vnitřní změny léčit, změnit, transformovat tak, aby se mohla projevit světelná podstata srdce. Člověk pomocí skutečné lásky, nepomíjivé a na hmotě nezávislé kvality svého Světla od Boha, dokáže zázraky ve svojí hluboké proměně. To ovšem vyžaduje změnu vůle a správnou duchovní orientaci. Srdce ve Světle po ničem netouží, neboť Světlo je dokonalé, je totiž od Boha. Srdce ve Světle nemá žádné ambice, vyjma snad přirozené jemné touhy, aby všichni žili stejnou kvalitu lásky, plnosti a radosti, beze strachu, bez vypočítavosti, bez touhy vlastnit. V srdci totiž sídlí naše pravé duchovní tedy skutečné vědomí. Ono vědomí, kdy jsme schopni jednat jako lidské bytosti. Naopak v hlavě sídlí naše rozumové vědomí, které nic z duchovního nikdy nemůže poznat. Tak se v nás doslova bijí dvě vědomí: pomíjivé a na fyzickém mozku závislé racionální, logické, a v srdci sídlící nepomíjivé na těle nezávislé duchovní vědomí naší podstaty.

Srdce nám umožňuje naučit se ve hmotě, v životě v těle, nalézat a stavět kontinuální duchovní vědomí, jež překlene všechna úskalí života, kdy toto vědomí ztrácíme ztotožňováním se s nejrůznějšími nesprávnými emocemi a touhami, a umožní nám nakonec překonat i samotnou smrt tak, že ani v ní svoje duchovní vědomí neztratíme.