Oranžová

Oranžová patří ke skupině teplých a velmi účinných barev. Je to vysvětlováno tím, že je směsí barvy žluté a červené.

Tato barva podporuje životní elán, zahání trudomyslnou a depresivní náladu a podporuje nás při novém začátku, lhostejno v jakém smyslu. Právě v zimních měsících, kdy nás při nedostatku slunce napadají smutné myšlenky, se použití této barvy osvědčilo nejvíce.

Oranžová barva nám pomáhá realizovat kreativitu, a sice vzrušivou, sdělnou a plnou aktivity.

Člověk, který by si vybral oranžovou barvu, se orientuje na osoby, které jsou pro něho autoritou. Ctí tradice a vyžaduje, aby si ho ostatní vážili. Jsou to vesměs vážní a slušní lidé, kteří v lásce neznají lehkomyslnost.

Oranžová je oblíbená barva intuitivních osob a vášnivých snílků. Heraldika ovšem tvrdí, že oranžová také znamená faleš a přetvářku.

Oranžová je barvou vycházejícího slunce. Je to krátký okamžik nevýslovné síly, v němž nás může zaplavit vlna vděčnosti a nadšení při pomyšlení na dar nového dne. Teprve s východem slunce ožívají barvy, rozeznívají se tóny dne, probouzejí se vůně. Naše vnímání se v tomto okamžiku prohlubuje a smysly jsou mocně povzbuzeny k činnosti. Vědomí sounáležitosti s ostatními lidmi a s celým vesmírem se prohlubuje.

Radost z nového dne, vyjádřená oranžovou barvou slunce, je v barevném plánu dne načasována právě na jeho začátek. Sjednotíme-li se s tímto ranním pokynem přírody, pocítíme radost a dynamiku.

Oranžová barva připomíná vlastní tvůrčí schopnosti a potřebu začlenit se mezi ostatní lidi.

Menší obliba oranžové barvy znamená, že nosíme masku. Možná jsme se museli hodně přizpůsobovat požadavkům okolí, abychom unikli nesnesitelným konfliktům. Jsme zdráhaví, zdrženliví, zakřiknutí, máme-li se projevit spontánně. Postrádáme nezávislý úsudek a stáváme se snadno obětí cizí manipulace. Nezastáváme názory proto, že bychom k nim dospěli vlastními silami, ale proto, že jsme je slyšeli…

V den oranžové barvy se můžeme rozpomenout na to, co jsme to vlastně chtěli v životě dělat. S úžasem zjistíme, že děláme úplně něco jiného, že to děláme bez radosti a jen proto, abychom se zavděčili, nedráždili, nerušili, získali uznání, vydělali peníze… Položíme si základní otázku: „Kdo jsem vůbec já?“ a začneme se hledat. Rozpomínáme se na svoje dětské sny.