Mrkev je doslova zásobárnou cenných biolátek.
Obsahuje karoteny, které jsou prekurzorem vitamínu A, dále vitamíny skupiny B, vitamín C, D, E, K, cukry, stopy silice, fosfolipid, steroly, hojnost minerálních a dalších obsahových látek, jako např. lecitin, draslík, sodík, vápník, hořčík, železo, měď, fosfor, jód, kobalt, síra, bór, fluor, křemík atd.
Má i neobyčejně vysoký obsah selenu, nejdůležitějšího stopového prvku v imunitním systému. Tento minerál je jádrem enzymu glutathionperoxidázy, chránícího tělesné buňky proti volným radikálům.
Jedna asi 20 cm dlouhá mrkev obsahuje 27 mg vápníku, 26 mg fosforu, 0,5 mg železa, 34 mg sodíku, 246 mg draslíku, 7930 I.U. vitamínu A, 6 mg vitamínu C…
Obsahové látky mrkve jsou schopny zvyšovat odolnost organismu především proti infekci.
Zlepšují zrak, zvláště pak šeroslepost, charakteristickou pro nedostatek vitamínu A.
Mrkev je velmi vhodnou potravinou při jaterní dietě.
Velice efektivní je léčba mrkví všude tam, kde dochází k dlouhodobému narušení výměny minerálních látek, především při tvorbě močových kaménků a při revmatických zánětech kloubů. Především by neměla chybět při léčbě ischemické choroby srdeční, včetně doléčování následků po překonání infarktu myokardu.
Je také důležitou složkou výživy těhotných žen a kojících matek, při chudokrevnosti i při všeobecném oslabení neurčitého původu.
Mrkev je prostředkem s močopudným a mírně projímavým účinkem.
Mrkev je mimo jiné výborný prostředek pro harmonizaci střevní mikroflóry, zejména po delší léčbě antibiotiky.
Má příznivý vliv i na křečové bolesti, což je výhodné zejména u malých dětí a batolat.
Šťáva z mrkve se doporučuje také diabetikům.
Neméně závažnou okolností je, že mrkvová šťáva obsahuje poměrně velké množství vápníku užitečného pro naše zuby a kosti.
Docela neznámou zůstává skutečnost, že v mnoha případech pomáhá mrkvová šťáva úspěšně i proti neplodnosti.