Měsíční krvácení je výrazem ženskosti, plodnosti a přijímání.
Žena se tomuto rytmu odevzdává, musí se mu přizpůsobit se vším omezením. Přizpůsobení se dotýká jedné z ústředních oblastí ženství: schopnosti odevzdání.
Nesmířenost s vlastním ženstvím je příčinou většiny menstruačních poruch a dalších symptomů v sexuální oblasti. Odevzdanost a smířlivost, to jsou pro člověka vždy těžké úkoly, musí se vzdát vlastního chtění, dominantního ega. Musí z něho něco obětovat, vzdát se některého vlastního dílu – přesně to, co žádá od ženy menstruační cyklus. Neboť s krví obětuje žena i něco ze své životní síly. Není-li žena s tímto údělem srozuměna, dochází k potížím a poruchám. Svědčí o tom, že jedna instance v ženě (často nevědomě) se nechce odevzdat: menstruaci, sexu, muži.
Kdo prožívá menstruaci bolestně, prožívá bolestně i své ženství. Podle poruch můžeme usuzovat i na sexuální problémy, neboť protest proti odevzdání, který se tu projevuje, zabraňuje odevzdání se i v sexuálním životě. Často se jedná o přechod problematiky z matky na dceru – toto téma žila již matka.
První i poslední menstruace znamenají pro ženu rozhodující fáze životního přechodu. Velikost potíží při klimakteriu závisí na tom, jak bylo do té doby naplněno a prožíváno vlastní ženství. Všechna nesplněná přání se nyní naráz vynoří, žena propadne strachu, že bude opuštěna, zpanikaří nebo projevuje dodatečné potřeby. Je jí horko z toho, co neprožila. V tomto období se často objevují nezhoubné nádory v děloze (myomy), které jsou symbolickým výrazem mateřství. Jejich příčinou je nevědomá touha po novém těhotenství.
Je potřeba smířit se s vlastní ženskou rolí a životními rytmy, které k ní patří.
