Jód

                Jód je v naší potravě obecně nedostatkovým prvkem, přičemž se jeho význam zdaleka nedoceňuje. V každém případě je současný obecný nedostatek jódu příčinou celé řady onemocnění.

                V organismu je asi 20 až 50 mg jódu, z toho 20 až 25% v samotné štítné žláze. Množství jódu, které potřebujeme, není nijak velké, ale přesto je zcela nezbytné. V podstatě stačí 2 až 4 mcg na 1 kg hmotnosti těla, čili 150 až 300 mcg denně U lidí s poruchou štítné žlázy to činí asi 400 mcg denně. Část jódu se sice v těle zužitkuje opakovaně, ale přesto jeho množství nestačí. Dospívající mládež, těhotné a kojící ženy mají potřebu jódu značně zvýšenou.

Zdroje jódu:

• Višně
• Třešně
• Citron
• Špenát
• Žampiony
• Hrách
• Čokoláda
• Kopaná nebo odpařovaná sůl
• Lněné semínko
• Česnek setý
• Tymián obecný
• Fazolky zelené
• Mrkev obecná
• Červená řepa
• Rajčata
• Černý rybíz
• Jablka
• Jahody
• Maliny

Byliny:

• Bedrník větší
• Fazolové lusky
• Hořec žlutý
• Chrpa modrá
• Islandský mech
• Jitrocel kopinatý
• Konitrud lékařský
• Kontryhel obecný
• Kostival lékařský
• Kručinka barvířská
• Měsíček zahradní
• Naduť horská
• Netřesk střešní (skalní)
• Ořešák královský - list
• Plicník lékařský
• Rosnatka okrouhlolistá
• Routa vonná
• Řebříček obecný
• Slivoň trnka
• Sporýš lékařský
• Šalvěj lékařská

Koupel:

• Kapradí

        Velmi účinným způsobem přísunu jódu je inhalace jódu (ovšem ředěným nejméně na D5, tj. 1:1 000 000), anebo například roztoku prešovské soli (ředění D4, tj. 1:10 000). Inhaluje se denně 5 až 8 minut. Ale pozor! Při inhalaci je nutné pohodlně sedět a nevdechovat příliš intenzivně, zejména ne na začátku. Hrozí totiž závratě nebo i kolaps. Jinak je inhalace vlastně nejúčinnějším způsobem, jak dodávat do organismu potřebné látky, protože se dostávají přímo do krve, bez jejich případného znehodnocování – například v žaludku.