Hlávkový salát je nutričně hodnotná zelenina.
Obsahuje vitamín C, provitamín A, kyselinu listovou a další vitamíny – B1, B2, B6, P, PP, E…
Z minerálních látek má nejvíce draslíku a fosforu, dále vápníku, hořčíku, sodíku a železa, obsahuje také zinek, jód, kobalt, mangan, měď, síru…
Jedna hlávka obsahuje 308 mg vápníku, 113 mg fosforu, 6,4 mg železa, 4,1 mg sodíku, 1,198 mg draslíku, 8,620 I.U. vitamínu A, 1,8 mg niacinu, 82 mg vitamínu C, 7 mg hořčíku a 1 mg zinku.
Červený listový salát se ze zdravotního hlediska liší od zeleného. Zatímco červeně zbarvený ve svých listech soustřeďuje významné množství karotenu (až 3000 I.U. na 100g), zelený je bohatý na hořčík, součást barviva chlorofylu.
Zejména červenolistý salát je bohatý na kyselinu listovou, která je typický vitamín syrové stravy, ničí se teplem a dokonce dlouhodobým skladováním při pokojové teplotě.
Salát obsahuje látky s protikřečovým účinkem a tišící bolesti (hyoscyamin), dále aspargin, hořčinu lactucin, enzymy a další zdraví prospěšné látky. Chuť salátu dotváří organické kyseliny a jejich soli, např. kyselina citronová.
Hlávkový salát posiluje imunitní systém, zaštiťuje buňky proti volným radikálům, zvyšuje výkonnost svalů, posiluje srdce, nervy, zlepšuje schopnost soustředění, zvyšuje přísun kyslíku do buněk, zlepšuje zužitkování bílkovin, poskytuje množství vlákniny, která podněcuje pohyb střev a odstraňuje tak jejich ochablost nebo zácpu, váže jedovaté a tukové látky a pomáhá při hubnutí.
V době války při nedostatku kodeinu (analgetikum, antitusikum) se vojákům podával výtažek z hlávkového salátu (lactucarium), který působí jako bolest tišící prostředek i lék proti kašli. V téže době se tento extrakt též podával jako sedativum vojákům, kteří utrpěli vážná poranění a v důsledku bolestí nemohli usnout.
Po druhé světové válce se však přestal používat, protože začaly být volně dostupné syntetické prostředky, jejichž příprava byla navíc méně nákladná.