Deprese

Deprese je obecný pojem pro souhrn příznaků, které sahají od pocitu skleslosti a lhostejnosti k podnětům, až k tzv. endogenní depresi s celkovou apatií. Vedle totálního vyhasnutí všech aktivit a sklíčené nálady zjišťujeme při depresi nespočet průvodních tělesných příznaků, jakými jsou např. únava, poruchy spánku, nechutenství, zácpa, bolesti hlavy, bušení srdce, bolesti v kříži, pokleslý tělesný tonus a u žen menstruační potíže. Toho, kdo trpí depresemi, pronásledují výčitky svědomí a neustále se snaží pocit viny odčiňovat dobrými skutky. Slovo deprese je odvozeno z latinského slovesa deprimo, které znamená stlačovat, potlačovat, tisknout. To vyvolává otázku, čím se pacient cítí utlačován, nebo co sám potlačuje. Odpovědí jsou tři tematické okruhy.

AGRESE. Agrese, která nesměřuje ven, se proměňuje v tělesnou bolest. Potlačená agrese v psychické oblasti vede k depresi. Zablokovaná agrese se obrací dovnitř a z vysílajícího dělá příjemce. Kdo úzkostlivě potlačuje svoji agresi, potlačuje současně svou energii a aktivitu.

ODPOVĚDNOST. Deprese je krajní formou, jak odmítnout odpovědnost. Obava z převzetí odpovědnosti je znakem všech depresí a vystupuje do popředí zvláště tehdy, kdy je dotyčný nucen vstoupit do nové životní fáze.

REZIGNACE. Při depresi se musí pacient chtě nechtě zabývat smrtelným pólem života. Konflikt tkví ve stejně velkém strachu před životem jako před smrtí. Aktivní život s sebou přináší vinu a odpovědnost – a právě to dotyčný odmítá. Depresivní osobnost se toho leká, a proto se potřebuje k někomu připoutat, bojí se smrti a nechápe proto podmínky žití. Deprese zveřejňuje neschopnost žít a umírat.