Česnek obsahuje 10 – 24 % uhlovodanů, 5,6 % bílkovin a 0,1 % tuku. V česneku jsou vitamíny A – 6500 m.j. na 100 g listů (v dílkách není), dále vitamín B1, B2, D, vitamín C 12 až 20 mg ve 100 gramech.
Ve 100 g česneku jsou obsaženy minerály: draslík 514 mg, sodík 11 mg, vápník 85 mg, hořčík 24 mg, železo 6 mg, fosfor 18 mg, síra 70 mg, jód, mangan, měď, molybden, kobalt zinek, dále látky podobné pohlavním hormonům a také radioaktivní uran.
Důležitý je obsah allicinu, který se postupně mění na látku se silným antibakteriálním a antimykotickým účinkem.
Je známo, že z asi 560 kmenů zlatého stafylokoka jich česnek více než 500 spolehlivě ničí. Česnek si dovede poradit i s obávanou plísní kandidou, která je doslova podhoubím rakovin a jiných vážných nemocí.
Česnek také ozdravuje střevní flóru, léčí infekční průjmy, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak a prohlubuje práci srdečního svalu. Působí antiskleroticky tím, že brání vzniku tukových a minerálních usazenin cévních stěn. Snižuje krevní koncentraci cholesterolu a zvyšuje jeho vylučování. Protože působí současně i žlučopudně, nezvyšuje riziko žlučníkových kaménků.
Tlumí také křečovité břišní bolesti, potírá nadýmání a osvědčuje se při léčbě plicních a průduškových zánětů. Uklidňuje zánětlivá onemocnění slinivky.
Česnek léčí nachlazení, ulehčuje dýchání a odkašlávání, léčí bronchitidu, katary a navíc podle japonských pokusů znemožňuje růst rakoviny. Odstraňuje nejdrobnější plicní nádorky (puchýřky). Užívá se při vleklých furunkulózách a při nadměrné fermentaci a hnití a při vleklých průjmech.
Větší náhlá dávka česneku může vést k odloupnutí silnější vrstvy sklerotických usazenin a tím i k následné embolii!