Červená
Červená barva patří k nejsilnějším, nejvýraznějším a nejpronikavějším barvám, které mají na člověka nejintenzivnější účinek.
Červená barva dodává unavenému a ospalému tělu novou energii. Díky silné rezonanci by však červené barvy mělo být používáno úsporně.
Červená podporuje krevní oběh, má pozitivní účinek na prokrvení a na tvorbu červených krevních tělísek, zvyšuje tlak a zrychluje frekvenci tepu. Zahřívá a posiluje proudění energie.
Červená barva v ložnici může způsobit poruchy spánku nebo vést ke zvýšené nervozitě.
V blízkosti snadno vznětlivých osob by neměla být červená příliš používána, neboť v takovém případě může mít negativní účinek, totiž probouzí agresivitu a podporuje násilí.
Červená je barva vášně.
Mají ji rádi lidé odvážní, pánovití a vznětliví i jedinci se silnou vůlí. Osoby, které červená barva spíše rozčiluje, mívají strach z konfliktů a často dávají přednost samotě. Červenou si také oblibují trpěliví a pracovití lidé, kteří se orientují na výsledek práce a neřídí se emocemi, nýbrž rozumem. Tito rozumově založení lidé jsou důslední v práci i v osobním životě.
Tato fascinující barva je nejstarším barevným označením v téměř všech řečech světa. Její symbolika je poznačena dvěma elementárními zkušenostmi: ohněm a krví. Přitahuje pohled, vzrušuje, probouzí myšlenková spojení k síle, moci, autoritě a dobývání. S červenou jsou spojovány všechny pocity, které krev rozproudí, jako láska a nenávist.
Červená je dynamickou signální barvou a ihned padne do oka. Je mužskou barvou a protipólem k pasivní, jemné modré a k nevinné bílé.
Menší obliba červené barvy signalizuje strach ze života. Narodili jsme se na místě, k němuž nemáme důvěru. Možná nebyl náš příchod očekáván s radostí. Nepřátelství rodičů je špatným darem do kolébky.
Pocit ohrožení je stále přítomen a dohání nás na jedné straně k tomu, abychom se opevnili, a na druhé straně k tomu, abychom dokázali svoji cenu. Stáváme se workoholiky, pilnými studenty, vzornými zaměstnanci, kteří touží po uznání.
Jiným způsobem, jakým prosazujeme svoji existenci, může být agresivita. Nesnažíme se docílit toho, aby nás druzí milovali, ale aby se nás báli. Tím, že máme potřebu dokazovat svoji převahu, ukazujeme, jak jsme slabí. Nepochopili jsme, že naše sebezachování závisí na neúnavné pomoci druhým. V oblasti intimního života pociťujeme nejistotu, kterou vyjadřujeme jeho odmítáním nebo naopak jeho zvýšenou potřebou.
Červená barva je barvou životního tepla, barvou intenzivního životního pocitu a zralosti. Pomáhá překonávat dosavadní hranice a pronikat vpřed. Mobilizuje síly a obrací pozornost k tomu, co je v dané chvíli podstatné. S její pomocí můžeme bezpečně zakotvit v nových situacích a prosazovat svou vůli.
Právě červená barva pro svoji velikou dynamiku vyžaduje největší ovládání. Špatně kontrolovaná červená energie se stává ničivou silou s nejhoršími následky.
Červená barva, podobně jako každá jiná, je ve svém působení čistá a nevyzývá k ničemu špatnému. Je to síla, která je neutrální ve svém druhu, přistupuje k nám a nabízí svou službu. Pak záleží jenom na nás, jakým způsobem ji uchopíme a co s její pomocí vytvoříme.
Jejím prvotním určením je zachovat a šířit život. Toto téma ukazuje na spojitost s pudem sebezáchovy a tím také s tématy jako jsou obrana, útok a rozmnožování.
Začíná-li pro člověka žebříček hodnot hmotou, je více vydán nebezpečí, že se u něj vliv červené barvy projeví nižším způsobem. Vzrůstající agresivita, sklony k násilí, nenávisti, bezohlednosti, dobyvačnosti, sexuálním deviacím jsou odnožemi červené barvy, které však stojí v rozporu s jejím původním posláním. Přitom je člověk svým původem a tím i svými schopnostmi vybaven k jinému, vyššímu způsobu boje – pomoci slabým. Proto má vést boj především proti svým slabostem, neboť jen v nich spočívá pro něho samého největší ohrožení stejně jako pro ty, kteří jsou ještě slabší než on.
V den červené barvy přemýšlíme, jak správně použít svoji energii. Vyhýbáme se pokud možno nesmyslné činnosti. Upevňujeme své postavení v rodině, ve společnosti, ve vesmíru – snažíme se pomáhat druhým.
