Měsíček lékařský – Calendula officinalis
Květy měsíčku symbolizují Slunce a jeho pouť během celého ročního cyklu. Proto doprovázely všechny sváteční rituály, ale zvláště svátky slunovratu a rovnodennosti, při nichž se uctívalo Slunce. Sušené kvítky se při těchto příležitostech přidávaly do kadidla, sloužily jako bylinka do přípravné očistné koupele a vhazovaly se do posvátného ohně. Podle potřeby se vařením květů také získávalo žluté barvivo na slavnostní roucha, oblékaná při rituálech zasvěcených Slunci. V Egyptě používali měsíček jako omlazovací bylinu, Peršané a Řekové v kuchyni a Hindové k dekoraci oltářů a chrámů. Od středověku se pěstoval v zahradách a v medicíně se používal k léčení střevních potíží, žloutenky, horečky, neštovic, spalniček, pokousání hmyzem a hady. Kdysi květy platily za prostředek k posílení zraku a ke zklidnění úzkostných stavů. Okvětními lístky měsíčku ošetřovali lékaři ve Spojených státech během občanské války otevřené rány vojáků na bitevních polích. Využívali tak antibiotických účinků měsíčku a jeho schopnosti napomáhat hojení kůže.
Od poloviny června do konce srpna sbíráme květ, přesněji řečeno obvodové okvětní jazýčky, případně i celý květ s kalichem. V droze nacházíme karotenoidy, silici, triterpenové saponiny, flavonoidové glykosidy, hořčinu calenden, kyselinu salicylovou, vitamín C, pryskyřice, sliz flavonoidy, seskviterpen calendin a další, méně známé a neznámé látky.
Měsíček je jednou z nejúspěšnějších léčivých bylin. Při vnitřním podávání příznivě ovlivní činnost jater a žlučníku; droga se uplatní v léčbě astmatu, kašle, při bušení srdce, upravuje menstruaci, hojí vnitřní a vnější záněty, můžeme ji užít i při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, zánětech střev, Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě (zánět tlustého střeva s tvorbou vředů). Působí také mírně sedativně a snižuje reflektorní dráždivost, zlepšuje práci srdce při mírném poklesu krevního tlaku a působí antibioticky.
Je to jedna z mála léčivek, které vykazují kancerostatický efekt i při normálním podávání formou čaje, zejména v oblasti trávicího traktu a ženských orgánů. Droga hojí ušní a oční záněty a lze ji využít i pro přípravu kloktadla ústní dutiny. Přestože její sedativní působení je mírné, ovlivňuje odolnost nervové soustavy.
Čerstvá bylina, jemně naklepaná, aby pustila šťávu, omotaná kolem nohou přes noc, má velmi příznivý vliv na křečové žíly. Efekt je patrný během týdne.
Měsíčková tinktura, nejlépe s přídavkem arnikové tinktury, je nenahraditelnou při ranách, u nichž hrozí zánět, čerstvých krvácejících ranách, léčbě rakoviny, zejména prsů a dělohy, a to vnitřně i zevně.
Vhodnou čajovou formou je odvar, doba varu však nesmí překročit jednu, maximálně dvě minuty. Pro vnější použití (klyzma, výplachy pochvy apod.) se doporučuje dvojnásobná až trojnásobná koncentrace než pro vnitřní použití.
Měsíček je ideální do směsí i pro samostatné použití. Při jejím užívání se nevyskytují žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace.
Měsíček je jedna z nejoblíbenějších bylin i v homeopatii, zpracovává se na celou řadu různých prostředků. Používá se při krvácení z dásní po vytržení zubu, řezných ranách a prasklinách kůže, ekzému, bércových vředech, pooperačních ranách, prasknutí svalů a šlach, natržení hráze během porodu, poranění kloubů s únikem kloubního mazu. Může předejít vzniku znetvořujících jizev po roztřepených tržných zraněních.